Pokud řešíte otázku autorských práv a jejich ochrany, pravděpodobně jste již narazili na téma OSA poplatky za hudbu. Tato problematika se týká nejen autorů, ale také podnikatelů, kteří reprodukují hudbu na veřejnosti. Poplatky se neplatí ve zdravotnických zařízeních, avšak pro ostatní provozovny platí povinnost hradit OSA poplatky za hudbu v souladu s licenčními podmínkami. Nedodržení povinnosti hradit OSA poplatky za hudbu může vést k sankcím, včetně vymáhání bezdůvodného obohacení.
Autor hudebního díla versus interpret
Autor je tvůrce díla, což může být v hudebním světě jak píseň, skladba, symfonie, tak i text, který je následně zhudebněn. V praxi se dost často zaměňuje s interpretem (není ovšem vyloučeno, že autor může být zároveň interpretem), který je umělcem a zároveň prostředníkem mezi autorem díla a uživatelem. Může tak jít například o zpěváka nebo hudebníka nahrávajícího ve studiu.
Tip na článek
Tip: O práva autorů se stará OSA, práva interpretů má na starosti organizace Intergram.
Jakým způsobem si chránit autorské dílo proti krádeži?
V článku o autorských právech jsme probírali, že autorská práva vznikají automaticky, jakmile je dílo vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě, není třeba tedy dílo nikam registrovat.
Autorský zákon ale zároveň uplatňuje zákonnou domněnku autorství, která zmiňuje, že: „Autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.“
Z toho vyplývá, že registrací u kolektivního správce získáte určitý důkazní materiál svědčící o datu vzniku díla. Můžete ho tak použít i v případě soudního sporu o autorství. Další možnosti je podklady (noty, text nebo záznam) vložit do obálky, zapečetit a nechat si zaslat doporučeně poštou.
Související služba
Mějte jistotu férového nastavení a ošetření autorských práv
Jste před podepsáním licenční smlouvy? Nechte ji zkontrolovat advokátem, ať se vyvarujete všem právním kličkám a nejasnostem. Projdeme ji za vás do 48 hodin a zvládneme to online.
Chci mít garanci, že je licenční smlouva 100%!
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Co je to OSA?
OSA neboli ochranný svaz autorský je neziskovým občanským sdružením, které zastupuje jak autory hudby, tak i textaře, hudební nakladatele nebo dědice a spravuje jejich autorská práva.
OSA pak následně prodává licence k jejich dílům pro veřejné produkce (festivaly a koncerty), ale také pro vysílání a přenosy (TV, rádio) nebo filmy. V současné chvíli také řeší online streamování koncertů a hudebních produkcí.
OSA není jen ochranou autorských práv, OSA poplatky za hudbu také vybírá – ať už jde o festivaly, koncerty nebo provozovny.
Jak funguje Ochranný svaz autorský z pohledu samotných autorů?
Po registraci vám OSA začne posílat autorské odměny = z každého užití autorského díla, v tomto případě například přehrání písničky, vám bude náležet odměna. To neplatí jen pro Českou republiku, ale celosvětově. Výše odměny se pak liší podle země a okolnosti užití, ale nárok na ni má autor vždy.
OSA dělí příjmy pro autory na:
- identifikovatelné = tam spadají příjmy z festivalů, koncertů a dalších akcí, u kterých se předem odevzdává playlist, na jehož základě poskytuje licence k užití skladeb a nárokuje si autorský honorář,
- a neidentifikovatelné – odměny z plateb restaurací, televizí nebo diskoték, u kterých není znám konkrétní playlist a platí tak pravidelný měsíční paušál.
OSA se v přerozdělování autorských odměn řídí rozúčtovacím řádem, který najdete přímo na webu ochranného svazu autorského. Autoři musí počítat s poplatkem pro organizaci, který se pohybuje v řádu 10–15 %.
Dostupný advokát radí:
„Registraci doporučujeme všem umělcům, kteří využívají streamovací služby nebo často vystupují na komerčních akcích. V obou případech představuje kolektivní správce nejjednodušší ochranu autorských práv.“
Jak funguje OSA z pohledu podnikatelů?
Jako podnikatel máte povinnost platit autorský poplatek, pokud máte v provozovně nebo pořádané akci rádio, televizi nebo jakékoliv jiné audiovizuální zařízení, které reprodukuje zvuk a obraz. Poplatku se nevyhnete ani v případě, že zařízení pouštíte sporadicky. V tomto případě platí, že existuje reálná možnost šíření obsahu.
Poplatky OSA se tak nevyhnou barům, restauračním zařízením, obchodům, kosmetickým salónům a jiným provozovnám ve sféře služeb nebo také majitelům ubytovacích zařízení a pořadatelům kulturních či sportovních akcí.
Tip na článek
Tip: U zdravotnických zařízení záleží na konkrétní situaci. Pokud je hudba pouštěna jen jako podkres pro zaměstnance v neveřejných prostorách, často se poplatky neplatí. Ve společných prostorách přístupných pacientům nebo veřejnosti už ale může jít o veřejné provozování a OSA může požadovat licenci. Stejně tak zpravidla neplatíte poplatky za čistě osobní poslech zaměstnanců ve sluchátkách či v uzavřené kanceláři.
Zajímavost: Ochrannému svazu autorskému byla udělena pokuta v hodnotě 10,68 milionu Kč za zneužití dominantního postavení. Šlo o kauzu, kdy kolektivní správce požadoval po ubytovacích zařízeních poplatky za TV v neobsazených pokojích. Antimonopolní úřad rozhodl, že platba autorské odměny není přiměřenou obchodní podmínkou, pokud pokud prokazatelně nemohlo dojít k užití díla. Výši pokuty ovlivnil i fakt, že OSA zastupuje zahraniční autory.
Jak se vyhnout problémům?
Na stránkách ochranného svazu autorského si můžete koupit licenční smlouvu pro svou provozovnu a platit měsíční paušál. V případě pořádání akce je nutné vyplnit online formulář a přiložit i seznam všech skladeb, které na akci zazní.
Tip na článek
Tip: Do formuláře je nutné uvádět i skladby, u kterých je autor neznámý, nebo ho OSA nezastupuje.
Poplatky za hudbu placené OSA se liší na základě lokality, množství obyvatel v ní žijících a také dle využití díla. U akcí se vypočítává podle ceny vstupného a počtu účastníků na akci.
Dostupný advokát radí:
„Chcete se vyhnout poplatkům OSA úplně? V takovém případě byste měli hrát pouze skladby od autorů, které organizace nezastupuje. Předem ale musíte počítat s tím, že nepůjde o známé písničky.“
OSA a pokuty
Ochranný svaz autorský iniciuje stovky kontrol měsíčně. V okamžiku, kdy přijdou na to, že nemáte podchycená autorská práva k písničkám, dají vám dodatečnou lhůtu k uzavření licenční smlouvy zpětně. Pokud tak neučiníte, začnou po vás vymáhat bezdůvodné obohacení (=dvojnásobek licenční odměny, kterou jste měli zaplatit). Kdyby pak spor skončil u soudu a vy jste prohráli, musíte počítat i s uhrazením soudního poplatku a náhradou nákladů právního zastoupení protistrany.
Jak je to se stahováním písniček z internetu?
Pokud si ze zákonného (legálního) zdroje stáhnete svou oblíbenou píseň pro vlastní soukromý poslech, zpravidla neporušujete autorský zákon, protože využíváte výjimku pro rozmnožování pro osobní potřebu. Jiná situace by nastala, kdybyste staženou hudbu přehrávali veřejnosti (např. v provozovně) nebo ji dále šířili či prodávali třetím osobám – tam už je vždy potřeba svolení nositele práv.
Současně platí, že výjimky z autorského práva nesmí nepřiměřeně zasahovat do oprávněných zájmů autora. V návaznosti na judikaturu Soudního dvora EU se vychází z toho, že výjimka pro soukromé užití neomlouvá stahování zjevně pirátských či jinak nelegálních zdrojů. Prakticky řečeno: hudbu byste měli stahovat pouze z legálních služeb (streaming, download, licencované obchody), nikoliv z neautorizovaných „pirátských“ serverů.
V trestním právu se dříve objevovaly závěry, podle nichž koncový uživatel nemusí vždy detailně zkoumat legálnost zdroje. Po rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci ACI Adam a následné české judikatuře se ale prosazuje výklad, že výjimka pro soukromé užití se na zjevně nelegální zdroje nevztahuje a uživatel by měl legálnost zdroje alespoň v základní míře řešit.
V kauzách týkajících se úložiště Uloz.to už české soudy opakovaně rozhodly, že provozovatel takové služby musí aktivně bránit dalšímu šíření zjevně nelegálně sdíleného obsahu (např. vybraných českých filmů) a může být odpovědný, pokud neplní své povinnosti. Soudy tak fakticky potvrdily přísnější přístup k online úložištím i k otázce legálnosti zdrojů pro stahování.
Chcete mít jistotu s autorskými právy na hudbu?
Chcete-li si být jisti správností licenčních smluv a plateb OSA poplatky za hudbu, obraťte se na nás. Sepíšeme nebo zkontrolujeme licenční smlouvu tak, abyste se při udělení i využití autorských práv vyhnuli všem rizikům. Postaráme se o férové nastaven bez nejasností a kliček. Zvládneme to online, po celé České republice a běžně už do 2 dnů.
Shrnutí
Ochrana hudebního díla je klíčová jak pro autory, tak pro podnikatele reprodukující hudbu na veřejnosti. Autorská práva vznikají automaticky s vytvořením díla, ale registrace u kolektivního správce, jako je OSA, poskytuje důkazní materiál a zajišťuje odměny z užití díla. OSA spravuje práva autorů a vybírá poplatky za veřejné užití hudby, přičemž podnikatelé mají povinnost platit tyto poplatky při reprodukci hudby v provozovnách. Vyhnout se poplatkům lze hraním skladeb od autorů, které OSA nezastupuje. Kontroly dodržování autorských práv jsou časté, nedodržení může vést k sankcím. Soudní spory o legálnost stahování hudby z internetu ukazují na nejasnosti v této oblasti, přičemž odpovědnost se často posuzuje podle zdroje obsahu.
Často kladené dotazy
Co přesně je OSA (Ochranný svaz autorský) a koho zastupuje?
OSA neboli Ochranný svaz autorský je kolektivní správce, který v České republice zastupuje autory hudby, textaře, hudební nakladatele a držitele práv. Zajišťuje pro ně licencování jejich děl a vybírá odměny za jejich veřejné užití, například na koncertech, v provozovnách nebo v rádiu.
Kdy musí podnikatel platit OSA poplatky za hudbu?
OSA poplatky za hudbu se platí vždy, když dochází k veřejnému provozování chráněné hudby – tedy pokud je hudba slyšitelná zákazníkům nebo veřejnosti. Týká se to například restaurací, obchodů, barů, hotelů, kadeřnictví, fitness center i různých kulturních akcí.
Jak se vypočítávají OSA poplatky za hudbu v provozovnách?
Výše OSA poplatků za hudbu závisí na typu provozovny, velikosti prostoru, místě, počtu obyvatel v obci a způsobu užití (podkresová hudba vs. aktivní produkce). Ochranný svaz autorský stanovuje sazby ve svých cenících, které jsou dostupné online. Většina podnikatelů platí paušál formou licenční smlouvy.
Musím platit OSA, když hudbu pouštím jen občas nebo pro zaměstnance?
Ano, ve většině případů ano. Pokud existuje reálná možnost, že hudbu slyší veřejnost nebo zákazníci, jde o veřejné provozování a Ochranný svaz autorský může požadovat licenci. Výjimkou je čistě osobní poslech zaměstnanců (např. ve sluchátkách) nebo uzavřené kanceláře, které nejsou přístupné veřejnosti.
Můžu se OSA poplatkům za hudbu vyhnout?
Legálně ano – ale jen pokud budete pouštět pouze hudbu, kterou OSA nezastupuje. Jde obvykle o skladby autorů poskytujících volné licence nebo hudbu s otevřenou licencí (např. některé knihovny „royalty-free“). Nevýhodou je, že nepůjde o známé písně, které běžně hraje rádio nebo streamingové služby.